V prvním roce života člověk prodělává největší vývoj. Na co upozorňujete rodiče, aby nedělali u svého dítěte špatně?
Přesně tak, v prvním roce života se malé miminko promění v dítě, které zkouší první samostatné krůčky a používá první slova. Je to obrovský vývojový posun.
Rodiče upozorňujeme, aby nebyli netrpěliví a nesnažili se vývoj dítěte urychlit anebo mu ho příliš usnadnit. V praxi to znamená neukládat ho do křesílka, neposazovat ho pasivně do sedu, ale nechat ho, aby se do nové polohy dostalo vlastními silami. Také nejsou vhodná různá třesení a nadhazování, zvedání za ručičky a podobně – přece jen dítě není zmenšenina dospělého, jeho tělo není na takovou zátěž připravené a může mu to ublížit. Stejně tak není vhodné dítě přehlcovat podněty, nabízet mu příliš hraček a činností, ale naopak ho nechat, ať samo prozkoumává prostředí kolem sebe. S tím úzce souvisí bezpečnost prostředí.
Jak miminku zajistit co nejbezpečnější růst?
Na bezpečnost upozorňujeme rodiče již od narození dítěte - upozorňujeme je, aby nenechávali miminko bez dozoru na přebalovacím pultu, a to i když se ještě nepřetáčí, protože stačí jeden nečekaný pohyb a miminko může spadnout na zem. Upozorňujeme na bezpečné prostředí v postýlce, a jakmile se začne přetáčet, tak i na bezpečnou domácnost.
V dnešní době je všude spoustu informací a reklam na dětské vybavení a může být těžké se v tom všem zorientovat a odolat nákupům. To nejcennější, co ale můžeme dítěti věnovat, je náš čas - sednout si k němu a povídat si s ním. Již od druhého měsíce věku je miminko schopné oplatit úsměv a později se k tomu přidávají stále bohatší zvuky - ačkoli nemluví, komunikuje s námi. Kontakt s rodičem žádná hračka ani pomůcka nenahradí.
Jak vlastně s miminkem správně manipulovat?
To je důležité téma, které s čerstvými rodiči podrobně řešíme, protože správná manipulace (tzv. handling) je základem zdravého vývoje. Miminko hned po narození často přenášíme mezi postýlkou, přebalovacím pultem a kočárkem nebo autosedačkou. Při zvedání miminka a pokládání na podložku je důležitá pomalost a plynulost a také dostatečná podpora hlavičky, trupu a pánve. Miminko je vhodné přenášet a chovat např. „v klubíčku“, kdy má opřená záda o náš hrudník a nožičky pokrčené a přiblížené k bříšku, nebo „na tygříka“, kdy leží bříškem na našem předloktí. Vždy je potřeba dbát na symetrický vývoj, tedy i na chování miminka střídavě na obou pažích.
Jaké hračky a pomůcky jsou pro jeho tělesný vývoj vhodné a jaké naopak ne?
Méně je někdy více. Pro miminka jsou vhodné kontrastní obrázky, jednoduchá kousátka a chrastítka, která snadno uchopí. Základní pomůckou je pevná a neklouzavá podložka (např. pěnové puzzle) na zemi. Naopak nejsou vhodná různá sedátka a lehátka, ve kterých je dítě uvelebené v pasivní poloze. Pokud dítěti vše příliš usnadňujeme, tak mu zpomalujeme jeho vlastní vývoj. Pro malé děti nejsou vhodné elektronické hračky, které dítě jen pasivně sleduje. Výborné jsou naopak jednoduché hračky z různých přírodních materiálů, které může zkoumat všemi smysly - přivonět k nim, ochutnat je a prozkoumat je hmatem.
Jsou různá chodítka vhodná k tomu, aby dítěti pomohla naučit se chodit, nebo jim spíš pomohou přeskočit různé fáze pohybového vývoje a naučí ho nesprávným návykům?
V rozvoji chůze opět platí, že méně je více a že je důležité nesnažit se urychlit vývoj dítěte a příliš mu to usnadnit. Děti jsou přirozeně zvídavé, chtějí prozkoumávat svět kolem sebe - lezou, obchází nábytek, a jakmile jsou připravené, vyrazí vpřed do prostoru. Pokud se je snažíme urychlit, například voděním za ruku nebo pomocí různých pomůcek, zaděláváme si tím na problémy v budoucnu. Každá vývojová fáze má totiž svůj smysl a lezení po čtyřech i obcházení nábytku je velmi důležité k posílení svalů trupu, a tedy kvalitnímu základu pro správné držení těla v budoucnu. Žádná chodítka domů rozhodně nepatří.
Dnes je populární nošení dětí v šátku na břiše. Je to vůbec vhodné, když dítě je poměrně skrčené, s kulatými zády?
Nošení dětí v šátku je přirozená a prastará metoda, která ustoupila do ústraní s příchodem kočárků a změnou životního stylu. Pokud je dítě umístěné do správné polohy v šátku nebo v ergonomickém nosítku, je to zcela v pořádku. Bohužel jsou na trhu i nevhodné varianty nosítek, ve kterých dítě vlastně visí s rovnými zády - těm je třeba se vyhnout.
Správná poloha dítěte je právě se zakulacenými zády a nožkami „do M“, tedy s pokrčenými kolínky výš, která jsou výš než zadeček. Tato poloha je optimální pro správný vývoj kyčelních kloubů.
Říká se, že ideální je, aby miminko spalo na bříšku, a dříve se tak děti skutečně často ukládaly. Je to správné?
V současnosti klademe důraz na bezpečný spánek a prevenci syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS). Pokud ukládáme dítě k nočnímu spánku, tak vždy jedině na záda. Nicméně poloha na bříšku je pro rozvoj dítěte velmi důležitá, proto je vhodné přetáčet miminko na bříško opakovaně v průběhu dne v době, kdy je bdělé a aktivní, vždy s dohledem dospělého.
V České republice postihne syndrom náhlého úmrtí ročně 20 až 25 dětí. Jaké je vaše doporučení pro bezpečný spánek kojence?
Mezinárodní doporučení jsou jednoznačná - kojenci mají spát v poloze na zádech, ve vlastní postýlce s pevnou, rovnou matrací a napnutým prostěradlem. Do postýlky nepatří polštářky, plyšové hračky, mantinely a jiné měkké předměty, které pro miminko mohou představovat riziko udušení, zaklínění anebo uškrcení. Kojenci, zejména v prvních 6 měsících věku, by měli spát v místnosti s rodiči, v nepřetopeném a nezakouřeném prostředí. Před SIDS chrání také kojení a dudlání šidítka před usnutím.
Jaké děti jsou tímto syndromem nejohroženější?
Nejvíce ohroženy jsou děti v prvních šesti měsících života s maximem mezi 2. a 4. měsícem, rizikové jsou zejména děti narozené předčasně anebo s nízkou porodní hmotností. Naštěstí díky osvětě a preventivním opatřením výskyt SIDS dlouhodobě klesá.
Kdy volat k miminku lékaře? Je to vždy nutné při horečce? Nebo alespoň telefonická konzultace?
Pokud má miminko do 3 měsíců věku horečku, je nutné podat čípek nebo sirup s paracetamolem a vyrazit hned k lékaři. U starších dětí je při horečce vhodný klidový režim v domácím prostředí, snižování horečky léky s paracetamolem a ibuprofenem a častější nabízení tekutin. A teprve když horečka po dvou dnech neklesá, vyrazit k lékaři. Mezi urgentní situace, které vyžadují okamžitou zdravotní pomoc (návštěvu nejbližší nemocnice nebo přivolání záchranné služby) patří dítě, které má horečku a potíže s dýcháním nebo modrá kolem úst, dítě nápadně bledé anebo mramorované, velmi spavé, zmatené nebo naopak velmi neklidné, dítě s krvavými skvrnkami na kůži anebo vyrážkou, která nemizí po zmáčknutí (tzv. petechie), a také dítě, které má horečku nad 40 °C nebo silné bolesti hlavy či ztuhlou šíji a nemůže předklonit hlavu. Dále pak dítě, které odmítá tekutiny anebo opakovaně zvrací. Platí, že vzhled a chování dítěte je důležitější než číslo na teploměru.
Jaké screeningy se novorozencům a kojencům dělají?
Mnoho rodičů je po porodu překvapeno množstvím testů, které miminko absolvuje. Dobrá zpráva je, že naprostá většina z nich probíhá v porodnici automaticky, jsou bezbolestné a jejich cílem je zachytit případné problémy dříve, než se stihnout projevit. Z pupečníkové krve se dělají testy na záchyt vrozené syfilis, 3. den života se miminku odebírá pár kapek krve z patičky ke včasnému odhalení řady vzácných, ale léčitelných onemocnění, tzv. novorozenecký laboratorní screening. Pomocí malé sondy do ouška se zjišťuje, zda sluchové ústrojí funguje správně a pohledem do oka přes oftlamoskop se kontroluje, zda jsou oční čočky čiré a nebrání miminku ve výhledu na svět. Ortoped ultrazvukem prověřuje, zda se kyčelní klouby vyvíjí správně. Některé porodnice navíc provádí screening pulzním oxymetrem, kdy se na ručičku a nožičku připevní malé čidlo podobné náplasti a změří nasycení krve kyslíkem, což slouží k záchytu kritických srdečních vad.
Jsou například screening vrozených srdečních vad pulsní oxymetrií, screening sluchu a katarakty nebo třeba screening vrozené dysplazie kyčelního kloubu automatické, nebo si o ně rodiče musejí žádat, případně o které z nich?
Plošně zavedené (povinné) screeningy probíhají v českých porodnicích automaticky a není potřeba si o ně žádat. Výjimkou je screening pulzním oxymetrem k záchytu kritických srdečních vad, který v současnosti nepatří mezi povinné screeningy, a proto ho zatím neprovádí všechny porodnice, nicméně je možné si o něj požádat, protože pulzní oxymetr je dostupný v každé porodnici.
Čím by měli rodiče vybavit první kojencovu lékárničku? Jaké léky nebo prostředky pro ošetření následků nenadálých karambolů by měli mít po ruce?
S narozením miminka je vhodné si domů pořídit dětskou lékárničku. Měla by obsahovat léky proti horečce, tedy čípky a sirupy s paracetamolem a ibuprofenem (který lze podávat od 3 měsíců věku), teploměr, kapky proti alergické reakci, oční kapky, nosní kapky s mořskou nebo minerální vodou a odsávačku hlenů, léky na průjmová onemocnění a zavodňovací roztok v prášku. Dále dezinfekci kůže, která nepálí, náplasti s polštářky různých velikostí a obinadla. Do lékárničky patří také pinzeta na odstranění klíštěte a mast na opruzeniny. Přímo do lékárničky si vložte lístek s klíčovými telefonními čísly - na svého pediatra, na nejbližší dětskou pohotovost a na toxikologické informační středisko. Užitečná je i jednoduchá tabulka na dávkování nejčastějších léků podle hmotnosti. Nezapomeňte pravidelně kontrolovat exspiraci (dobu použitelnosti) léků. Kromě větší domácí lékárničky je vhodné pořídit i malou cestovní lékárničku.
Celý článek si můžete přečíst zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/agel-plus-tereza-brozova-rodice-deti-rozvoj-pohyb-aparat.A260304_101635_zdravi_iape
Využijte samostatný limit pro firemní benefity na prémiovou zdravotní péči na klinice AGEL PLUS. Spojujeme prevenci, diagnostiku i následnou péči na jedné adrese a bez zbytečného čekání.
Snižte absenci a fluktuaci. Zvyšte motivaci, spokojenost a loajalitu Vašich zaměstnanců.
Nabízíme programy, které zahrnují podporu zdravého životního stylu, komplexní zdravotní péči, nebo navrhneme individuální řešení pro Vaši firmu.
recepce@agelplus.cz
281 039 039